Kam tedy za létáním? Naším domovským terénem jsou Bílé Karpaty. Především malebná krajina Moravských Kopanic kolem vrcholu Velký Lopeník, Mikulčin vrch, okolí Starého Hrozenkova, Žítkové a na slovenské straně okolí Horné Súči. Jezdíme ovšem často za létáním i na jiné blízké či vzdálenější terény Západních Karpat, ať už jsou to u nás především Beskydy, Hostýnské vrchy či na Slovensku Strážovské vrchy, Fatra nebo Tatry a další terény. Nejsou nám cizí ani další terény v Čechách a na Moravě a žádná naše letecká sezóna není kompletní bez výletů do alpských zemí (zejména Rakouska, Slovinska a Itálie).

Bílé Karpaty

Velký Lopeník: Čtvrtý nejvyšší vrchol Bílých Karpat s nadmořskou výškou 911 metrů se nachází na česko-slovenské hranici obklopen ze tří stran obcemi Lopeník, Březová a Nová Bošáca. Je středobodem paraglidingu v Bílých Karpatech už mnoho let a za tu dobu odsud mnoho zkušených pilotů odletělo nezapomenutelné přelety. Jižně orientovaný kotel je předurčen především k termickému létání. Nejen díky rozhledně postavené na vrcholu v letech 2004-2005 je Lopeník oblíbeným turistickým cílem i dějištěm společenských akcí.

 

Mikulčin vrch: Jihozápadně orientovaný hřeben mezi obcemi Vyškovec a Lopeník nabízí za silnějšího větru možnost svahování v jednom z nejkouzelnějších údolí široko daleko. Za termicky aktivního dne má terén přeletový potenciál především na trasy po větru směrem na Beskydy.

 

 

Mesit: Start z pastviny na západním úbočí Lopenického hřebene nad obcí Lopeník je pro svůj termický potenciál při západním větru skvělou příležitostí pro místní polétání, stejně jako je výchozím bodem pro slibné přelety přes hranice na Slovensko.

 

 

Štítná: Sjezdovka v obci Štítná nad Vláří je vzhledem ke svému malému sklonu příležitost spíše pro svahování v silnějším větru. Pamětnící vzpomínají na doby ještě před desítkami let, kdy už se tu nad kopcem proháněla rogala. Termicky aktivní větrnější den tu ovšem může připravit překvapivě krásné polétání v termice a odlet na přelet zdaleka není nemožný.

 

 

Horná Súča: Hřeben mezi obcemi Horná a Dolná Súča nabízí hned dvě možnosti startu. Poněkud obtížnější start na jeho východním konci na Krasíně je odměněn kouzelným létáním nad skalnatým bradlem. Mnohem častěji využívaným je však start na severozápadním svahu nad obcí Horná Súča, jež je využíván jak pro svahové létání, tak pro nástup na tratě mířící podle větru východním, jihovýchodním až jižním směrem. Nezřídka je po více než 130km dlouhých letech kolem Inovce, Ponitrie a Podunajskou nížinou dosaženo maďarské hranice.

 

AOZ: Nenápadná jižně orientovaná loučka v zalesněném svahu nad Vojenským opravárenským podnikem (AOZ) v Trenčíně přímo nad dálnicí D1 skýtá příležitost prohlédnout si toto fotogenické město zvrchu.

 

 

 

Moravskoslezské Beskydy

 

Javorový: Javorový vrch u Třince s převýšením cca 500 metrů nad přistávací plochou ležící na úpatí kopce je snad nejvýznamnějším středobodem paraglidingu v Beskydech. Na kopci probíhá základní pilotní výcvik, který tu provozuje hned několik místních leteckých škol. Oblíbenou a vytíženou turistickou destinací je Javorový i díky lanovce, která je zde v provozu již od roku 1957.

 

Ondřejník-Skalka: Letání v Beskydech při jihozápadním větru zajišťuje především startovačka poblíž nejjižnějšího vrcholu Ondřejnického masivu, který svým odstupem k Beskydskému pohoří vlastně nepatří, ale zároveň dává při nastoupané výšce možnost toto charakteristické beskydské panorama přehlédnout jedním dechem.

 

Lysá hora: Královna Beskyd, se svými 1323 metry je nejvyšší Beskydskou kótou. Byť je jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice, létání nad ní v těch přívětivějších dnech je pravým zážitkem. Byť se k Lysé dá doleťet z jiných beskydských startovaček, výstup na ní je krásným turistickým a sporotovním výkonem. Start pod charakteristickým vysílačem je pak zaslouženou odměnou.

 

Prašivá: Snadno dostupná stratovačka na samém západním konci takzvané Ropické rozsochy skýtá možnost startu na západně orientovaný vítr. Na jihozápadní situaci může být alternativou k Ondřejníku.

Oderské vrchy

Uhřínov – Hrabůvka:  Dlouhá terénní hrana ohraničující jižní stranu Oderských vrchů je jako dělaná pro kombinaci svahového i termického létání a lze ji kopírovat ve vzduchu na kilometry daleko.

Hostýnské vrchy

Chlum

Křídlo

Střední Beskydy – Kysucká Vrchovina

Straník: Kopec ležící 6km východně od Žiliny je ohniskem plachtění na Slovensku již od 30.let 20.století. Tehdy to byly větroně, dnes je Straník především základnou paraglidingu a závěsného létání. Je každoročně tradičním dějištěm závodů v obou disciplínách na kulisách Kysucké vrchoviny, Malé Fatry a Žilinské kotliny.

Velká Fatra – Nízké Tatry

Donovaly: Paragliding na Donovalech je již také nedílnou součástí místního turistického ruchu. Lanovka zimního ski resortu je v provozu od půlky června až do začátku září denně a na Novú hoľu do nadmořské výšky 1370m vyváží paraglidisty dokonce za zvýhodněnou cenu. Půvabné oblé linie kopců na rozhraní Velké Fatry a Nízkých Tater a nádherná divoká příroda v širokém okolí, dávají létání na Donovalech záruku vyjímečných zážitků.

Chopok: V samém srdci Nízkých Tater Demänovská dolina odolává celoročnímu náporu turismu. Ze vzduchu však může člověk pozorovat lidské hemžení se zdravým odstupem a vychutnávat majestátnost hor.

Tribeč

Zobor: Kopec tyčící se nad Nitrou na nejjižnějším okraji pohoří Tribeč s charakteristickým vysílačem skýtá výhled na panorama celého města. Ze vzduchu se pak otvírá výhled na všechny strany a těm, kteří se nevydají na přelet, sluncem vyhřáté město poskytuje dostatek termické energie na místní polétání jestě v pozdních podvečerních hodinách.

 

 

https://www.paragliding-mapa.cz/mapa

https://www.pgcentrum.sk/letove-tereny/